Na slovíčko s náměstkem hejtmana pro oblast sociálních věcí

V březnovém vydání Žurnálu jsme do rubriky Na slovíčko s… vyzpovídali nového náměstka hejtmana Plzeňského kraje pro oblast sociálních věcí, Jana Bozděcha. Kromě otázek vztahujících se k jeho oboru jsme se zeptali i na kulturní tipy, či doporučení pro cestování po Plzeňském kraji a na sport. Co na sebe Jan Bozděch prozradil?

Jaký je Váš nejoblíbenější turistický cíl v Plzeňském kraji, kam byste pozval čtenáře?
Plzeňský kraj je plný atraktivních a zajímavých míst. Nejoblíbenějším místem je však okolí mého rodného Klenčí. Konkrétní místo však neprozradím. Jen uvedu, že je to louka, kde se můžete procházet, sednout si do trávy, rozhlížet se do krajiny, a že je to výhled parádní.
Čtenáře bych však pozval zcela určitě na místo zvané Lučina/Grafenried. Jedná se o jednu z mnoha zaniklých obcí v příhraničí, kde se snoubí historie, příroda a události, které se zde staly. Je to jedno z míst, kam chodím čerpat energii.

Jsou v Plzeňském kraji místa, kam se rád a často vracíte?
V celém kraji máme řadu krásných míst. Určitě je to např. důl v Nevřeni, hamr Dobřív. Často a velmi rád se vracím na Výhledy, oblíbené místo J. Š. Baara s jeho pomníkem. Další krásné místo je vrch Sádek a Sádecké skály. Najdeme jej přímo nad Klenčím a je zde taková jedna zajímavost, kterou zná jen málo obyvatel, ale o tom třeba zase někdy příště :-)

Využíváte cyklostezky Plzeňského kraje, nebo raději volíte pěší turistiku? Dejte našim čtenářům tip na výlet.
Náš kraj má řadu míst spojených cyklostezkami. Cyklotrasu, kterou bych určitě doporučil, je cesta z Horšovského Týna do Bavorského Nabburgu, částečně po trase bývalé železnice. Další zajímavá vede podél státní hranice po zaniklých obcích EV13.
Osobně však volím spíše pěší turistiku. Je to dáno i láskou k horské krajině, kde je to často pěšky jednodušší. Baví mě toulat se přírodou, pozorovat život kolem nás. Kdybych měl doporučit turistické trasy, tak jsou velmi pěkné kolem pramene Radbuzy, stejně tak např. v okolí České studánky pod Čerchovem.

Chodíte rád na koncerty jakéhokoliv typu? Pokud ano, jaký jste v poslední době navštívil?
Někdo již uvedl, že hudba je lék a měl jistě pravdu. Mám přirozeně rád folklor, a proto se vždy těším na naše domácí folklorní slavnosti Výhledy přímo v Klenčí pod Čerchovem. Nedávno jsme se synem navštívili také Plzeňskou filharmonii. Byl to opravdový zážitek. Kdybych měl zmínit pop-rockový žánr, tak to byl určitě v minulém roce koncert skupiny Coldplay v Mnichově. To byl moc příjemný koncert, byť obrovský svým rozsahem.

Máte rád výstavy? Vzpomenete nějakou, která Vás zaujala?
Určitě, vždy je to ukázka něčeho jedinečného a velmi hodnotného. Těším se např. na výstavu obrazů malíře Karla Kuneše, která se koná v tomto roce v květnu v Klenčí k oslavám 700 let první písemné zmínky o chodských vsích.
Není to tak dávno, co mne zaujala jiná výstava. Myslím, že to byl rok 2021, kdy v Domažlicích v muzeu Jindřicha Jindřicha vystavovala soukromá majitelka keramiku vyráběnou v jednom z největších podniků na Domažlicku – družstvo Chodovia. Nikdy jsem ji neviděl v takovém rozsahu pohromadě. To mne hodně potěšilo.

Máte pro naše čtenáře tip na zajímavé divadelní představení?
Mám rád klasická představení, a protože máme malé děti, program se snažíme přizpůsobit i podle nich. Tedy z vlastní zkušenosti mohu doporučit např. balet Louskáček nebo klasickou vánoční operu Česká mše vánoční. Pokud se ale podívám i na muzikálovou tvorbu, tak zdařilý je Jesus Christ Superstar. Slyšel jsem např. názor, že je velmi industriální. Myslím, že celá scéna krásně zapadá do města Plzně.

Zaujal Vás letos nějaký dobrý film?
Na televizi mnoho času nemám, když už se ale podaří, tak rád sleduji dokumenty a cestopisy a samozřejmě také sportovní přenosy. S dětmi sledujeme i pohádky a dětské příběhy. V kině to teď byl např. Mufasa: Lví král.

Jakou knížku máte právě teď rozečtenou? Čtete lokální autory, tedy knihy o kraji, nebo od autorů z regionu?
Teď si zrovna čteme s dětmi pravěk a Expedice badatele Věnceslava Brábka od autora Jana Sováka. Určitě ho znáte díky ilustracím Jurského světa. Věnuji se také zejména literatuře o Chodsku a Klenčí obzvláště, protože v tomto roce vydáme knihu o historii naší obce. Ze současných knih jsou to pak autoři technicky a ekonomicky zaměřené literatury.

Jste náměstkem pro oblast sociálních služeb. Co Vaše gesce obnáší, co si pod tím máme představit?
Sociální služby jsou velmi pestrá oblast a jako kraj se staráme o spoustu běžných služeb, o kterých sice víte, ale netušíte, kdo se o ně stará, kdo je platí a co to vůbec obnáší. S nadsázkou bych řekl, že občas ty služby objevíte až tehdy, když je přímo potřebujete. V první řadě bych zmínil tedy sociální služby, jako jsou domovy pro seniory, pro osoby se zdravotním postižením. Takových má kraj celkem 12. Zajišťujeme ve všech kompletní péči od provozu po zaměstnance, tedy tzv. pobytové služby. Další sociální služby, jako je terénní služba, tedy pomoc lidem přímo u nich doma, pomáháme financovat. Podporujeme finančně také tolik důležitou hospicovou péči, a to přímo v zařízení, i tzv. domácí hospicovou péči, kdy lidé v terminálním stadiu nemoci chtějí zůstat se svými blízkými a je třeba jim zajistit veškerou pomoc. Abych to shrnul, staráme se o to, aby v celém kraji byly dostupné sociální služby, pomáháme tam, kde nestačí pomoc rodiny a blízkých. Na území Plzeňského kraje máme téměř dvě stovky registrovaných poskytovatelů sociálních služeb, kterým pomáháme s financemi jak my, tak i stát prostřednictvím dotací podle zákona o sociálních službách.

Máte také ve své gesci náhradní rodinnou péči a nějaká zařízení pro děti, které nemohou být ve své rodině?
Náhradní rodinná péče už je trochu smutnější součást mojí práce o to víc, že jsem sám táta. Jako kraj podporujeme pěstouny, spolupracujeme nejen s nimi samotnými, ale také s organizacemi, které je po dobu pěstounství provází a mentorují. Pořádáme pro pěstouny pravidelná setkání celých rodin, která spojujeme vždy se zajímavou akcí. Může to být návštěva divadla, fotbalu nebo zoo v Plzni. Pořádáme pro ně i různé soutěže. Dokonce byl Plzeňský kraj významně zastoupen v dokumentárním cyklu České televize o pěstounství Plné hnízdo. Samozřejmě bychom byli rádi, kdyby děti vyrůstaly v úplné rodině, u svých rodičů, kteří o ně pečují tak, jak se obvykle má. Bohužel to štěstí řada dětí nemá. Rodiče nechtějí, nebo se nemohou starat. Mnohdy jsme svědky odebírání dětí z otřesných podmínek. Tyto děti pak máme v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Delfínek v Trnové, kde se o ně stará kvalifikovaný personál, a snažíme se je umístit do pěstounské péče. Bohužel pěstounů není nadbytek, proto se snažíme také motivovat další, aby se pěstouny stali, a pomáháme jim projít tím začátkem.

V obtížné životní situaci lidé často neví, na koho se obrátit. Co byste jim poradil?
Poradím jen jediné. Nebojte se zajít na své obci či úřadě ve městě za sociálním pracovníkem. Jsou to lidé, kteří pomáhají v případě nedostatečného příjmu, ať již z důvodu zdravotního stavu, ztráty zaměstnání, vysokých nákladů na bydlení či zadlužení spojeného s exekucemi. Další oblastí je péče o seniory, zdravotně postižené, duševně nemocné či osoby s omezenou svéprávností, kdy je potřeba podpořit i pečující osoby zajištěním vhodných terénních, ambulantních či pobytových služeb. Do obtížné situace se dostávají i rodiny s dětmi, rodiče samoživitelé či oběti domácího násilí. Sociální pracovníci prokázali svoji potřebnost i v době „covidové“, nebo při pomoci občanům z Ukrajiny.
Každý z nás se může ocitnout v situaci, kdy si neví rady, neví kam se obrátit o pomoc. Sociální pracovník pomáhá jednotlivcům i rodinám při řešení jejich problémů. Někdy stačí jen vhodně nasměrovat, poradit, jindy je třeba zapojit více úsilí či odborníků. Stačí se jen nebát si říci o pomoc.

↑ zpět na začátek článku ↑