Útěky z nesvobody

Výstava „Útěky z nesvobody“ připomene dílo Bedřicha Bartáka, který jako malíř, scénograf a kostýmní výtvarník umělecky působil v Divadle J. K. Tyla v Plzni v letech 1975 až 1991. Výstava tematicky navazuje na projekt Západočeské galerie v Plzni TENKRÁT V EVROPĚ – Čeští umělci v totalitních režimech 1938–1953. Bedřich Barták se narodil 27. září 1924 v Plzni jako syn Antonína Bartáka, dirigenta a šéfa opery plzeňského Divadla J. K. Tyla. Po gymnáziu studoval na Státní grafické škole a po válce pokračoval ve studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, ale nebylo mu umožněno ji dokončit. Osud byl k němu tvrdý. Za války byl Bedřich Barták totálně nasazený a po válce byl minulým režimem odsouzen v zinscenovaném procesu na 12 let těžkého žaláře do jáchymovských uranových dolů. Ve skutečnosti udělal jen to, že u sebe v bytě nechal přespat dva kolegy, kteří si naplánovali útek na Západ. Bedřich Barták byl propuštěn za deset let při prezidentské amnestii v roce 1960. Kriminál poznamenal jeho další život a především možnost jeho uměleckého působení. Po svém propuštění se živil jako aranžér, písmomalíř a reklamní výtvarník. Postupně začal spolupracovat s různými divadly a po částečné rehabilitaci v roce 1974 se vrátil do plzeňského divadla, kde hostoval již v letech 1947–1948, a jako scénograf a kostýmní výtvarník zde až do roku 1991 spoluvytvořil více než 175 inscenací. Kromě divadelních návrhů, kreseb, obrazů a grafiky, se Barták během svého života věnoval restaurování a tvorbě obrazů a nástěnných fresek v celé řadě kostelů v České republice i na Slovensku. Bedřich Barták byl soudně kompletně rehabilitován v roce 1990 a zemřel po dlouhé a těžké nemoci 20. března 1991. Výstava, připravená k 93. výročí jeho narozenin, volně navazuje také na výstavu kreseb s názvem „Útěky z kriminálu“, kterou jako poslední uvedl sám autor v roce 1990 ve foyer Velkého divadla, a představuje výběr z autorovy tvorby 50. let. Tento výběr je doplněn tematicky souvisejícími pozdějšími pracemi, které mely často alegorický podtext a jejichž prostřednictvím se autor vyrovnával s tehdejší složitou dobou i s nepřízní vlastního osudu.

↑ zpět na začátek článku ↑