únor
Styl plzeňských restaurací pod drobnohledem Masako Kotsu
| Plzeň | Plzeň | ||
| e-mail: | telefon: | ||
| web: | |||
Pocházím z menšího japonského ostrova mezi Honšu a Šikoku, takže moje vzpomínky z dětství jsou neodmyslitelně spjaté s mořem. Vzpomínám na čerstvé ryby a mořské plody. Někdy o víkendech jsme chodili k moři s pruty a chytali jsme sardinky, kranasy a jiné drobné rybičky. Jednou za rok jsme jezdili k vzdálenějšímu pobřeží, kde jsme mohli během odlivu v určitém ročním období sbírat mušle. A občas nám nosili sousedi nebo kamarádi ulovené ryby, když je nemohli sníst sami. Pamatuju si, že jednou nám nějaký známý přinesl gigantickou chobotnici. Maminka ji vařila tak, že ji chytila hlavu, ponořila do vroucí vody v hrnci, pak vynořila a opakovala to několikrát. Vypadalo to hrůzostrašně.
Dodnes mám samozřejmě nejraději japonskou kuchyni. Naštěstí jsem tady našla manžela, který ji také miluje. Pěstujeme doma na zahradě japonskou nebo asijskou zeleninu, např. perilu, česnekovou pažitku, lopuch a další věci. Některé ingredience se v Čechách nedají sehnat a většinou je nahrazuji jinými. Ale na druhou stranu máte tady něco, co v Japonsku není běžně dostupné. Užívám si například kachnu nebo králíka od tchýně, která je výborná kuchařka. Mám ráda také celer nebo petržel a některé druhy ovoce, třeba rybíz.
Vůbec hrozně ráda jím. Bohužel jsem po operacích střev a nemůžu si dovolit jíst úplně všechno, ale to nevadí – na světě existuje takové množství skvělých jídel, že je asi nestihnu ochutnat, než umřu. Jím hodně zeleniny a moc nejím tučná jídla.
V poslední době ale jím výhradně doma. Vařím asijská, hlavně japonská, a také česká i jiná evropská jídla. Během covidu jsem založila YouTube kanál „Paní Columbová z Japonska“. Mám tam recepty na japonská a jiná asijská jídla, jako jsou maki sushi, rámen, udon, okonomiyaki, mochi, kimči a gyóza. Pokud vás to zajímá, podívejte se na videa. A proč jsem paní Columbová? Protože můj manžel má YouTube kanál o deskových hrách a komiksech „JOUOBCAST“ a často tam o mně mluví, ale lidé mě nikdy předtím neviděli.
Pokud jde o českou kuchyni, naučila jsem se péct český chleba a rohlíky. A zkoušela jsem také svíčkovou na smetaně, kulajdu aj. Mým nejoblíbenějším českým jídlem v poslední době je hovězí vývar s játrovými knedlíčky. V zimě mám polévky vůbec moc ráda. Vyrábím domácí udon nudle a dělám polévku se zeleninou a vařeným vajíčkem.
Jinak máme každý den tradiční japonskou snídani – rýži a miso-polévku, což je polévka z fermentované sójové pasty. K rýži si dáváme domácí umeboshi – slané sušené švestky. V Čechách nerostou japonské švestky, proto je dělám z mirabelek a špendlíčků. Někdy se s vámi podělím o recept na YouTube.
Co se týče návštěv restaurací, tak poslední rok jsem si je musela odepřít. Jednak proto, že mám kvůli operacím omezený jídelníček, a jednak proto, že se nám z nějakého nepochopitelného důvodu podařilo pořídit si osm koček a musíme je živit. Ale naší nejoblíbenější restaurací je bistro Brunette Burger, kde mají podle mě a manžela nejlepší burgery široko daleko. Doufám, že tam brzy budeme znovu chodit.
Po práci se scházíme s manželem a někdy i s jeho synem v kavárně CoffeePark. Kvalitní výběrová káva, vynikající domácí zákusky, milá obsluha, příjemné prostředí… co jiného bych si mohla přát. Když nemůžu pít kafe, pochutnávám si na výborné horké čokoládě.
A veselá historka na závěr? Když jsem po pracovním pohovoru šla s japonskými manažery do české hospody, objednali jsme si k pivu utopence a rakvičky jako dezert. Ptali se, co ta slova znamenají. Jejich reakce mě opravdu pobavila.
Masako Kotsu, archivářka Plzeňské filharmonie a vášnivá kuchařka
