od 01/01
Názor Peggy Kýrové
| Plzeň | Plzeň | ||
| e-mail: | telefon: | ||
| web: | |||
Můj vztah k jídlu je veskrze kladný. Ne že bych byla Otesánek, ale dobré jídlo umím ocenit. Ráda si ho v klidu vychutnám. Jako dítě jsem milovala nudlovou polévku s domácími nudlemi, ideálně co nejhustější. Naopak jsem nesnášela játra. Obojí mi zůstalo dodneška.
Nejexotičtější jídla jsem jedla v Číně, kde jsem byla na služební cestě. Na hostinách a banketech jsem ochutnala spoustu darů moře, zeleninu asi na milion způsobů a rozličné velmi chutné polévky. Skvostná byla pekingská kachna, jejíž přípravu kuchař ve vyhlášené restauraci Quanjude Roast Duck Restaurant dokončoval u našeho stolu, a pak maso krájel na tenoučké plátky.
To nejhorší, co jsem byla nucená v Číně pozřít, byl pražený štír. Byl totiž vcelku. Ale přemohla jsem se, toho štíra servírovali speciálně pro mne a odmítnutí by bývala byla urážka. Štír chutnal jako přepálená strouhanka, ale ta představa, co jím – brrr. Při cestě po Skandinávii jsem také ochutnala místní pokrmy – například housku se sobím masem, na Lofotech burger s tresčím masem, na vyhlášeném rybím trhu v Bergenu rybí polévku. I v USA jsem se seznamovala se specialitami navštívených míst. V Texasu jsme zašli do Steak Housu, v Marylandu do „krabí“ restaurace (Marylandský modrý krab – Callinectes sapidus Rathbun – je jedním ze symbolů tohoto státu), v Novém Mexiku na pravé mexické fazole, co ve westernech jedí kovbojové – pálily jak čert (tedy ty fazole samozřejmě, ne kovbojové).
Stejně ale není nad pravou českou svíčkovou se šesti!
Mým vlastním kuchařským majstrštykem je podle mého manžela vánoční kapr, bramboračka podle receptu mé babičky a „čína á la co dům dá a hlavu napadne“.
Ráda chodím i do restaurací. V Plzni mám ráda třeba restauraci ZA OPONOU, U Mansfelda, výborně vaří v hotelu U Pramenů. Příjemné posezení a dobré jídlo nabízí Rango Restaurant. Rodiče tam oslavili zlatou svatbu. Skvělá kuchyně bývala v Penzionu a restauraci Stará Roudná, svého času jsem tam chodívala pravidelně na obědy. Budu se tam muset zase vypravit. Abych o restauraci řekla, že je dobrá a ráda se tam vracela, musí nabízet dobré jídlo a příjemné prostředí – tedy čisto, klid a přívětivou obsluhu. Ocením také, když tam nabízejí dobrou kávu. Za tou chodím poměrně často do CrossCafe, někdy do kavárny v DEPO2015, někdy do Segafredo. Také Beruška je fajn. Ráda ale objevuju i různé malé originální kavárničky.
Peggy Kýrová, spisovatelka a cestovatelka
